Potřebuju obejmout....

28. března 2012 v 21:51 | Bonnie Paranoid


Včera jsem neměla na psaní náladu, usnula jsem v půl desátý u knížky, takže se nezlobte, ale já byla vážně vyřízená. No dobře, to jsem i teď. A opovažte se mi někdo napsat do komentářů, že se to zlepší, že si tím každý projde a podobně. Na tohle už začínám mít alergii...
Už to tu prostě nedávám. Je mi z toho všeho úplně na nic. Tolik přetvářek a hádek, tolik falešného smíchu....za každým pohledem okolo mě se skrývá tolik protivných myšlenek.... A není to kvůli němu. Já nevím, někdy to vypadá, že mu jsem u prdele, někdy naopak. Je to kvůli mému okolí, kvůli lidem, co denodenně potkávám, je to kvůli mě. Nedokážu se z ničeho radovat. Těším se, aý všichni zalezou do těch svých pitomých postelí a já si budu moct vlézt pod peřinu a brečet. Bez jejich keců, bez jejich narážek, bez jejich "ty nás nikoho nemáš ráda a přesně teď je to vidět", bez jejich rýpání a trapných poznámek, bez sestry ustavičného otravování, které mě už vážně štve, bez jejich "ona je fakt nepříčetná" - prostě bez nich. Tady nemůžu vůbec nic. Sotva se chci jít učit, máma na mě řve, ať vyměním Pepíkům vodu, přitom normálně, kdybych třeba seděla u televize, si na to nevzpomene. A není to jenom rodina. Prostě všechno okolo mě je k hovnu a já taky. Nedokážu být milá na svou rodinu, když je mi takhle. Vlastně mě bolí úplně všechno, jsem hrozně unavená a hlavně mě bolí něco vevnitř, neopovažuji se říct, že to je duše nebo srdce, protože bych možná lhala, je to spíš jako kdybych tam měla něco důežitého, co se rozpadá na kousky a zanáší se to do dalších malých částeček.....částeček mého života. Musím si toho hodně urovnat v hlavě.
Už včera jsem si všimla, jaké mám hrozné kruhy pod očima-jako kdybych týden nespala. Jeden kamarád zase říká, že když mě obejme, cítí, jak se pomalu trácím a to jsme se viděli tak před dvěma týdny.... Všechny fyzické rány se mi hojí tak strašně pomalu, že za tu dobu by vyrostl petrklíč. Mám ruce plné malých červených ťupek, některé jsou rozdrápané do krve, nevýrazných škrábanců a dlouhých, vybledlých jizev. Jsem hrozně unavená a nejradši bych se na to všechno vykašlala....
Pořád ho okolo sebe cítím, pořád na něj musím myslet...
Potřebuju klučičí obejmutí. Klidně přátelský, ale klučičí......
Bonnie Paranoid
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Sčítání lidu! :D

.....

Komentáře

1 Katty Kailas Katty Kailas | Web | 28. března 2012 v 22:36 | Reagovat

Ahojky Affísko, jen ti chci říct, že jsem zrušila blog.. Důvodem je, že mě to nebaví, třeba zase jednou bude :)
S láskou Katty Kailas ♥

2 Anne-Adie Anne-Adie | Web | 29. března 2012 v 6:44 | Reagovat

no tak s klučičím obejmutím ti asi nepomůžu, ale sice tě to štve, ale já si ti opravdu nedávno prošla a jak vidíš zlepšilo se to... nikdy nevíš přece co se může stát zejtra nebo za tejden.. ;)

3 LebenSphase LebenSphase | Web | 29. března 2012 v 10:34 | Reagovat

Já bych tě objala a hned ale bohužel nejsem kluk a stejně jsi moc daleko :((

4 Martin Martin | Web | 29. března 2012 v 15:01 | Reagovat

"Nikdy nevzdávej to, co ještě má budoucnost" To mi jednou řekl jeden člověk, když mi bylo fakt špatně. Co na to říct, potřebuješ prostě vypnout a třeba celé tři dny jen přemýšlet nad věcmi, které se udály a hlavně musíš odpočívat.... jinak to asi nepude :/ Jinak nevím, co ti napsat, snad jen aby ses držela a aby dopadlo všechno na výbornou a vrátil se ti úsměv :)

5 Amelie Amelie | Web | 31. března 2012 v 17:50 | Reagovat

Taky nesnáším lež, faleš, pokrytectví.A obejmout bych taky potřebovala. Posílám sílu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama