Vlastní svět (9.díl) (Bára)

26. listopadu 2011 v 22:30 | Bonnie Paranoid |  Vlastní svět...
Když jsem dostala před vchodem do baráku polibek na dobrou noc, najednou jsem ani trošičku nepochybovala o tom, jestli mi za to všechno stojí nebo ne. Věděla jsem, že to všechno by mi stálo jenom za tenhle polibek. A jestli má být pokračování.... Měla jsem pocit, že létám. Ale když jsem ležela v posteli a přemýšlela jsem, dostala jsem strach. Co když se nevrítil domu? Co když ho to NĚCO sleduje pořád, úplně pořád, třeba i domu? A jak jsem vůbec přišla na to, že ho něco sleduje? Protože to tak vypadá. Sakra, to je fakt. Jenže....proč se mu tohle děje zrovna teď, od té doby, co jsem se s ním chtěla poprvé sejít mimo školu? Je to kvůli mě? Ne, není. Nemůže být. Mohlo. Jenže já jsem si tolik přála, aby se měl dobře.... Vylezla jsem z postele a popadla mobil. Musela jsem se ujistit, že je v pohodě, bez toho bych neusnula. Nejdřív to nebral. Když jsem to zkusila podruhé, zvedl to asi po třetím zazvonění.
,,Bari?" ozval se jeho hlas. Zněl divně, zastřeně, rozklepaně.... ,,Co se děje?"
,,Já jenom jestli jsi v pohodě..."
,,Jo, jsem...."
,,Dobře. Promiň, jestli jsem tě vzbudila."
,,Ne, nevzbudila...." Nebyl v pořádku. To jsem vycítila jak z hlasu, tak ze slov a způsobu jednání. ,,Baru?"
,,Ano?" polkla jsem.
,,Miluju tě." Na tohle jsem čekala. Jenže teď to nebylo to pravé, on se mi tím něco snažil naznačit....
,,Já tebe."
Zavěsil. Byla jsem si jistá, že takhle ho nemůžu nechat. Něco se s ním děje. Určitě ani nedošel domů. Nebo si to namlouvám? Ale proč bych si to měla namlouvat? Nenamlouvám. Těch otázek bylo na mojí hlavu moc. Hodila jsem na sebe mikinu, zaplula do prvních bot, které jsem spatřila a vyběhla ven. Nohy mě vedly, nemusela jsem nad cestou přemýšlet. Věděla jsem, kde bydlí. Zašla jsem tam. Otevřela mi rozespalá žena.
,,Je to Honza?"
,,Ne, ještě nepřišel...a ty jsi kdo?"
,,Jeho...ehm...kamarádka."
,,Nevěděla jsem, že má kamarádky."
,,No, jednu možná. Jmenuju se Bára. A teď...nashledanou."
Neměla jsem času nazbyt, nemohla jsem se vykecávat s jeho mámou. Vytáhla jsem z kapsy mobil, ale zase jsem ho strčila zpátky. Něco mi radilo, že bych mu volat NEMĚLA. Co? Možná strach....
Není doma! Není doma! Pořád jsem si to dokola opakovala. Kde může být? Přemýšlela jsem za běhu. A potom jsem si vzpoměla na jedno jediné místo...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lily BleedForYou Lily BleedForYou | Web | 26. listopadu 2011 v 23:18 | Reagovat

prosím že nešel spátky do toho domu..

2 Bonnie Paranoid ♥ Bonnie Paranoid ♥ | Web | 26. listopadu 2011 v 23:29 | Reagovat

[1]:
Nech se překvapit...* ♥ Pokračování zítra. :)

3 Anne-Adie Anne-Adie | Web | 27. listopadu 2011 v 11:10 | Reagovat

jžš ne... ten barák... to snad ne... každej díl je hrozně napínavej...

4 Fialovej lenochod^^ Fialovej lenochod^^ | Web | 27. listopadu 2011 v 12:25 | Reagovat

Těšim se na pokračováni jak malý děcko!:D

5 anncatherine anncatherine | Web | 27. listopadu 2011 v 13:09 | Reagovat

Nádherný =)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama